Únor je tu!

Leden se konečně přehoupl do krátkého února, první měsíc roku se nám zdál jako nekonečný a neskutečně se táhl. Krátký únor bude opravdu krátký, má v podstatě jen tři pracovní týdny, což je perfketní. Martin odškrtává v kalendáři, já stříhám metr a už to pěkně ubývá :) Je fajn vidět, jak ty dny ubíhají a že jich už tolik nezbývá.

Já už jsem v práci oznámila svůj odchod, který plánuji na 24. března. Šéfová byla naprosto v pohodě, má tak alespoň dostatek času najít si za mě nějakou náhradu. Na 8. února jsem si též domluvila volno, chystáme se na lyže, tentokrát do lyžařského střediska Norquay, jelikož tam je prima akce na denní permanentku (dva dolary plus volitelný příspěvek na charitu). Tak doufám, že opět nepropadnu nějaké nemoci nebo se nestane něco nečekaného a tentokrát si konečně poprvé zalyžuju v Kanadě s Martinem :)

Martin se díky vízům rozhodl seknout s prací v Calgary a najít si něco tady v Canmore nebo Banffu. S papírem nebude problém najít si práci v kuchyni... Stále sice čekáme na přiklepnutí víza, ale snad se tak stane tento týden, jde jen o zkontrolování dokumentů. Pokud to vyřídí v týdnu, chceme na jeho konci vyrazit na americké hranici, abychom Martinovo vízum aktivovali, což v praxi znamená, že musíme přejet hranice do USA a pak zase zpět do Kanady přes tzv. Port Of Entry, kde dostane papír do pasu a bude mít tedy oficiálně platné vízum. Pak zbývá jen vyřídit číslo pro sociální pojištění a může začít pracovat :) Jasně, nebude tu mít asi tak dobré penízky, ale zase neprojezdí tolik benzínu a hlavně: budeme moci být spolu po dlouhé době i v týdnu!

Rádi bychom na naší dlouhé cestě do USA a zpět někde přespali, zkoušíme Couchsurfing ve městě Fernie (díky Couchsurfingu si můžete přes internet domluvit spaní zadarmo na gauči u registrovaných uživatelů), ale zatím se nikdo neozval, takže buď to dáme všechno v jednom dni nebo zkusíme přespat v autě když nebude toliko mrznout. Takže uvidíme, zda bude premiéra našeho pojízdného dvoulůžka :)))

Nicméně díky 7týdenní práci na "stavbě" v Calgary Martin zvládl vydělat na naše tříměsíční cestování, což je výborné! Důležité ovšem bude ty peníze ze šéfa nějakým způsobem dostat což možná bude na delší časový horizont, ale ještě se nestalo, že by někdo zůstal nevyplacen. Prý...

Počasí v Kanadě se tak nějak ustálilo, už tolik nemrzne, bývá kolem -10 °C, občas na pár dní přituhne, ale už ne tolik. Občas se ale též oteplí, což se stalo např. před 14 dny, kdy roztál takřka všechen sníh. Do toho ale opět začalo mrznout, takže nám to tu všechno zmrzlo a tak se již 14 dní kloužeme po chodnících, po lesních stezkách, po silnicích... Zkrátka všude. Takové ledové canmorské království. S roztátím sněhu a s břečkou přišla taková ta "pozimní nijaká příroda", vše je takové našedivělé, smutné, ale přijde mi, že už slunko svítí trochu jinak a vzduch je trochu jiný, zvlášť ve dnech, kdy se oteplí nad nulu. Dokonce už nám tady minulý týden zpívali ptáčci, zkrátka jaro je na spadnutí. Ale vždycky jen na pár dní, protože mrazy se pak zase ozvou. My už se nemůžeme dočkat jara, už nás ty mrazy tak trochu nebaví.

S počasím také souvisí to, že jsme zatím stále nevyzkoušeli běžky, sněžnice ani brusle. Od mé nemoci byly víkendy teplé, takže na sněžnice není moc už kam a na běžky se nám též nechtělo. Nemluvě o bruslích, hodně jezírek a rybníků už trochu povolilo. Ale možná to všechno jsou jen výmluvy a nám se tak mooooc nechce nic dělat. Asi máme nějaké líné období teď :) Ale ono se to zase obrátí. Se slezením sněhu přichází totiž opět možnost výletů a dobývání okolních vrcholů, takže snad zase brzy trochu zaktivníme :))

Minulý týden přijela Ivča s Lenkou, pobyly tu dvě noci a pak se přesunuly na hostel, odkud hned v pondělí ale utekly, protože si našly hned práci v Banffu, což je super. Mají to i s ubytkem a tak nějak i s jídlem, takže to mají perfektní. Přivezla mi z Čech becherovku, takže máme teď už slušnou zásobu českého alkoholu :) Z prvního balíčku od Halámků máme ještě necelý půlitr hruškovice, z litru rosické třešňovice jsme upili pár panáků a becherovku jsme ještě nenačali. Snad nám něco zbyde na to naše dubnové cestování :)) To mě přivádí k informaci, že balíček od mamky k nám do Canmore putoval neuvěřitelných 8 dní! Přišel nečekaně brzy, ale o to větší z něj byla radost :)

Dnes máme firemní vánoční večírek. Ano, čtete dobře. Většinou se to dělá takhle, tedy v čase, kdy je volno a není v práci takový fofr. Přes Vánoce bychom si opravdu vánoční večírek dovolit nemohli. Takže jsem na to zvědavá. Máme to v jednom z našich hotelů na hotelovém pokoji, což je hodně zvláštní. Navíc je to jen od šesti do jedenácti, takže se tam půjdeme se Sofií podívat. Spolubydlící z Německa totiž dělá pro stejnou společnost jako já, jen uklízí v jiném hotelu. Takže se tam při nejmenším půjdeme aspoň najíst a dát si pivko nebo víno zadarmo :))

No a nakonec snad jen informace, že nám Paní Domácí (tzv. PéDéčko, jak Martin hezky vymyslel) 6. února odjíždí na tři týdny na Floridu, takže budeme mít pre. Dnes nám od ní totiž přišla taková divná znepokojivá dlouhá sms o tom, že si tu přeje mít večerku (každý den) a o uklízení a údržbě a dalších věcech, která nás ostatní nájemníky dost pobouřila, takže na ní máme trochu vztek a tím pádem se o to více těšíme na čas, kdy tu nebude. Kdy si budeme moci nastavit pravidal sami. Nebudu se tu rozepisovat o podrobnostech, nemá to smysl. Nicméně bydlení s více lidmi zkrátka obnáší trochu té tolerance, to ví všichni, ale ona asi ne. V době její nepřítomnosti tu přivítáme další nájemníky, má se k nám nastěhovat australský páreček. Na stranu druhou další spolubydlící Australan Klokan od nás odchází, takže nás tu bude v podstatě jen o jednoho více. Doufáme ale, že noví spolubydlící budou v pohodě a že se snad zařádí do naší pomyslné odbojové party, kterou tu vedeme spolu s Němci proti PéDéčku :))

Howgh!