Přípravy vrcholí

Tři dny do odletu, přípravy vrcholí... Na poslední chvíli se snažíme sehnat na dálku peřinu a polštáře, které bohužel nejsou součástí našeho pronajímaného pokojíku v domě č. p. 344 na Pioneer Road v Canmore. Amazon, Aliexpress, Ebay, ... nechceme riskovat dlouhou dobu dodání. V Jysku (ano, i v Kanadě je Jysk) super cena, dokonce jde platit přes PayPal, ale ouha - osobní vyzvednutí, na což v Calgary opravdu nebudeme mít čas. Zkouším různé bazary, ptám se známých, co tam jsou. Nakonec nám asi zbyde jediné, a to Ikea. Zachránce při vybavování domovů nejen v České republice. Sice si kvůli tomu také budeme muset udělat speciální otočku v Calgary, ale tato možnost má velké plus - Ikea v Calgary není vůbec daleko od místa, kde bydlí Češi, u kterých budeme z úterý na středu nocovat.

Chvíli se nám i rýsovalo odvezení autem z Calgary do Canmore, ozval se jeden milý Čech, ale bohužel chce jet do hor už v dopoledních hodinách ve středu, což my rozhodně nestihneme. Takže poslušně zabookujeme autobus společnosti Greyhound, aby nás v 18:45 odvezl z velkoměsta do našeho městečka střediskového, které nám bude v následujících 5 měsících novým domovem.

Práci stále nemáme, ani se nic nerýsuje. Co se rýsovalo, tak padlo. Moc lidí na email neodpovědělo, tak jsme se rozhodli nechat to až na místě. Na náladě a odhodlání mi moc nepřidal ani fakt, o kterém mi psala nedávno Češka Zuzka, u které budeme spát. Sdělila mi, že je v Kanadě pěkná krize skrz ropu, nejsou kšefty, multiplikační efekt přináší menší zájem o cestování a služby, z čehož plyne i menší zájem o sezónní zaměstnance. Ale my se nedáme, my si tu práci prostě najdeme! Do týdne, maximálně DVOU :)

Kufr už se plní oblečením a dalšími nezbytnostmi a vypadá to, že nebudeme mít ani problém s váhovým omezením na letištích. Tentokrát si můžeme do letadla vzít daleko méně kg než při letu na Zéland. Díky nízkonákladové společnosti EasyJet, s kterou letíme z Prahy do Londýna, musíme mít své kufry o maximální váze 20 kg plus příruční zavazadlo. Z Londýna do Calgary s WestJetem (další nízkonákladovka - letíme bez jídla, fňuk) jsme již na 23 kg, ale co je nám to platné, jedině něco dokoupit na letišti v Londýně. Poučeni z předchozích zkušeností ale už teď víme, že nemá smysl s sebou tahat hromadu oblečení a další věci, které jsme na Zélandu vůůůbec nevyužili, 20 kg za mě tedy pohoda. Danča se dokonce sbalila do 14 kg, takže klóbrc dole :) Nicméně moje balení ještě stále není u konce díky víkendové alpiňácké akci v Brně, takže poslední věci do kufru přistanou až v neděli, takže potom si povíme, komu přesahuje váha zavazadla :)) Držte mi palce, ať mi to vyjde!