Maspalomas - písečné duny a neskutečné vedro

Ráno nás budí krásný slunečný den. Nedaleko místa, kde parkujeme, po ránu lidé běží podél moře, říkáme si, jak je to fajn. Ale k běhu jsme se nepřidali :) Raději jsme posnídali, provedli ranní hygienu a vyrazili na místo, na které jsme se těšili. Z průvodce totiž víme, že v Maspalomas se nachází obří písečné duny, které sem navál vítr ze Sahary a dosahují rozlohy přes 15 km2. Jak se blížíme k městečku, teplota stále stoupá. Je větší vedro, než obvykle v tuhle dobu. V Maspalomas opět zdlouhavě hledáme bezplatné parkovací místo, opět několikrát objíždíme hlavní avenidy, až se nám nakonec daří a parkujeme na místě trochu více vzdáleném hlavní atrakci města - písečným dunám. Věcí s sebou moc nebereme, je opravdu vedro. Já proto volím horní vršek plavek, tílečko a krátké kraťásky. Mažeme se krémem s vysokým faktorem, ale i přesto po pár minutách vzdycháme, že nás sluníčko pálí a musíme přemazávat. Dnes to bude masakr. A taky byl. Kor v dunách. Tam teplota totiž vzrostla o dalších 5-10 °C. Všude rozpálený písek tak, že ani chodit naboso jsme po něm nemohli. Vydali jsme se do dun hledat kešku, která byla ale ukradená, proto se vracíme ze spálenými chodidly smutně zpět. Tentokrát k oceánu, kde zabíráme fleky v písku a vrháme se do vln, jelikož potřebujeme akutně zchladit. Po těch pár chvílích máme vypálené svršky na kůži, i přesto, že jsme byli namazaní. Po koupání se opět mažeme. Ale dnes to opravdu nemá žádné větší účinky. Později jsme se dozvěděli, že se jednalo o úkaz, který se na Canarii občas stane - vál sem totiž ze Sahary, horký a suchý a přivál dokonce písek ze známé pouště. A to trvalo i pár dní potom. Měli jsme štěstí :)

Písečné duny jsme si opravdu užívali, pořídili jsme nespočet fotek, které vypadají jako by byly opravdu vyfocené na Sahaře a ne na Kanárech. Je to velice zajímavé místo, které nás nadchlo. Jelikož bylo ale opravdu neskutečné vedro a my se museli stále osvěžovat vodou, řekli jsme si, že bude lepší, když půjdeme někam mimo duny. Prošli jsme se tedy městečkem a zamířili pak pomalu k autu. Náš další cíl byla soutěska s příjemnější teplotou - Barranco de Guayadeque. Zde jsme našli i stín a příjemný chládek v tamní kapli, kterou vytesali obyvatelé rokle do skály. Celá oblast Guaydeque je známá především těmito skalnatými lidskými příbytky a krásnou zelení, které je údolí plné. Vyjeli jsme až tam, kam vedla silnice, kam to šlo. Tam jsme zaparkovali a prozkoumali tamní obydlí vytesané do skály. Jedno z nich bylo dokonce turistům přístupné, tak jsme se podívali dokonce i dovnitř. Byl tam příjemný chládeček, tak jsme se chvíli zdrželi. Obešli jsme tuto bizarní vesničku a vrátili se do auta. Teploty byly stále vysoké a stín stromu, který chránil naše vozidlo i nás, nás příjemně ukolébal, že jsme oba na svých sedadlech usnuli :)

Po krátké odpolední fiestě jsme sjeli zpět dolů k pobřeží a po cestě se ještě zastavili ve městečku Aqüimes, kam nás dovedla GPSka a kešky. Městečko je protkané úchvatnými uličkami s barevnými domečky a v centru se nachází několik bronzových soch, které se staly cíli našeho častého focení. Jelikož už ale bylo sedm hodin večer, rozhodli jsme se, že je čas rozloučit se a vyrazit pomalu zpět do Las Palmas ke Kubovi. Tam jsme absolvovali zaslouženou sprchu, očistu celého těla a pořádnou baštu a kolem dvanácté jsme padli za vlast na "naší" příjemnou matraci. Těšili jsme se na další den, neb nás čekala pravá kanárská grilovací akce all-inclusive za pár eur :), ale zároveň náš poslední den na ostrovech...