Konec ledna - už jen 8 pracovních týdnů!

23. ledna

Tak aby všechno nebylo zase tak krásné a ideální, naše plány s lyžováním dopadly tak trochu jinak, než jsme si je kreslily... Mě se před týdnem v pondělí spustil ošklivý kašel a v práci se mi tak nějak trochu přitížilo, takže jsem odešla i trochu dříve domů. Už ten večer mě zachvátila horečka kolem 38 °C. Druhý den dokonce 39 °C! Bylo mi tak hrozně, že musel přijet v noci Martin z Calgary a dát mi zábal. Potom jsem na nějaký čas usnula, ale vysoké horečky se mě držely i druhý den, tak jsme vyhledali odbornou pomoc. Paní doktorka mě ale moc nepotěšila. Oznámila mi, že mám chřipku a na chřipku žádná antibiotika nejsou. Takže mi doporučila být doma a vyhnat to vlastními silami. Takže návštěva lékřaře byla v tomto případě úplně zbytečná. Ale ty horečky nás trochu vystrašily, tak aspoň jsme měli jistotu, že to není nic závažnějšího. Martin se o mě moc hezky staral a již ve středu odpoledne se mi udělalo trochu lépe. Nicméně na lyžovačku ve čtvrtek jsem opravdu jet nemohla. Takže místo mě jela s Martinem Danča. Strašně moc mě to mrzelo a štvalo, až z toho na mě sedl další splín... :) Ze žalu jsem si vyrobila stříhací nástěnný kalendář, den po dni stříhám a zkracuji tak pomysleného hada, který nás odděluje od odjezdu z Canmore :)) Splín je je tedy zase úspěšně zažehnán, naštěstí.

V době mé nemoci jsem moc nejedla, resp. jsem neměla hlad, ale Martin se staral o to, abych alespoň něco snědla, plný hrnec náramného a silného vývárku udělal, mňam. Takže jsem byla o víkendu taková zesláblá. Nicméně mě muž v sobotu vyvezl na rekonvalescenční krátkou vycházku na Spray Lakes, natáčel se tam Revenant s Leem DiCapriem, sluníčko svítilo, tak jsme se prošli na chviličku po zamrzlém jezeře a poslouchali vrzání ker a zmrzlé vody, jak se pod našimi nohami snažili roztahovat do stran, bylo to takové zvláštní dunění, jakoby někdo pod ledem bouchal ocelovou tyčí do potrubí... Po cestě domů jsme se ještě zastavili u jezera trochu blíž ke Canmore, protože jsme tam zahlédli přívěs s pejskama, u kterých dělá Danča s Honzou a akorát jsme je zastihli, když se chystali na vyjížďku s klienty. Měli zapřáhnuto pět saní se spoustou krásných pejsků! V neděli jsme si pro změnu udělali autovýlet a vyrazili jsme na krásný tříhodinový okruh v našich krásných okolních horách po Kananaskisově zemi. Bylo to opravdu nádherné, kochačka neskutečná. A ty panorámata, táto!!! :)

Takže tak dopadlo "moje" lyžování. Ale to nevadí. Příští víkend mi už bude dobře a my snad podnikneme běžkování, sněžnicování nebo bruslení. Dnes už jsem normálně šla do práce, jsem stále trohu pomalejší, ale to bude dobré. Díky nemoci jsem přišla o hodně hodin, tak to musím dohnat, i když jsem koukala, že mám kromě víkendu volno i v pátek, takže zase až tak moc to nedoženu, ale hlavně že už je mi dobře! Ve středu má přijet ta Ivča, tak se těším na českou návštěvu, jsem zvědavá, jak se jim tu bude líbit.

No a nejlepší zpráva nakonec: Martin dnes obdržel výzvu od kanadské vlády k žádosti o vízum, takže: hurááá, hurááá, třikrát sláva, máme vyhráno. Pozdě, ale přece! :))

FOTKY ZDE: https://goo.gl/photos/E3YBPEBHSX17h2T97