Přejezd na Gran Canarii a průzkum ostrova
Opětovně se probouzíme do tmy, abychom stihli trajekt zpět na Canarii. Ale ouha, nějak nestíháme. Popoháním Jendu. Skáčeme do auta a máme skluz. Chytli jsme španělskou pohodičku, mysleli jsme, že máme dost času, ale neměli jsme... Nějak jsme nevypočítali, že musíme ještě vrátit auto, odbavit se a nalodit se. Hrůza. Rozdělujeme se, Jenda jede vrátit auto do půjčovny a já nás zatím odbavuji. Lidé už jsou nervózní a říkají, že trajekt už musí zavřít dveře a že se musí odjet. Snažím se je pozastavit. Nakonec Jenda dobíhá a vše stíháme. Už jsme se ale nenalodili nahoru na palubu odbaveni bez kufrů, ale dolů k autům s kufry. Dostali jsme se nakonec nahoru a již v klidu si našli místa na sezení. Byli jsme hotoví. Takovéhle zmatky už nechceme zažít. Proto jsme si řekli, že příště už budeme všude S DOSTATEČNÝM PŘEDSTIHEM! :)
Vystoupili jsme na námi známých místech v hlavním městě Canarie Las Palmas a jali se hledat půjčovnu aut, ve které jsem zamluvila auto (záměrně jsem vybrala pobočku co nejblíže přístavu). Nějak se ale ztrácíme v mapě a tu naši pobočku nenacházíme. Nacházíme ale jinou, kde nám ochotně půjčují auto za stejné peníze i na více dní, jelikož se nám posunul celý program vzhledem ke zmeškání prvního trajektu na Tenerife. Vše v pohodě, zvedáme kotvy. Už jsme opět v autě, v našem pojízdném domově, který nám poskytuje zázemí na našich cestách. Počasí se trochu zhoršilo, ale nám to nevadí a vyrážíme trochu do hor. Po cestě zastavujeme ve městečkách Arucas, kde obdivujeme úchvatnou katedrálu a ve Firgas, kde nás již zastihl déšť, ale i přesto jsme se prošli centrem, které je osázeno úlomky kachlíků, které jsou poskládány do mozaiky znaků měst Gran Canarie. Uprostřed chodníků je zde vybudováno umělé koryto, ve kterém proudí voda a dále se zde nachází desky charakterizující všechny ostrovy Kanárů.
Náš směr se pak stočil opět dolů k pobřeží a další cíl bylo přístavní městečko Agaete s kamenným "božím prstem" tyčícím se v oceánu - Dedo del Dios. Agaete nás překvapilo svoji krásnou architekturou, vše zde je bílo/modré, zkrátka takové námořnické. Malebné domečky na pobřeží nás zaujaly, a tak jsme se u nich museli fotit. To už byl ale pomalu večer a nastal čas hledat vhodné místo na přespání. Rozhodli jsme se, že dnes opět budeme spát v autě, jelikož noc předtím jsme se vyspali u pláže vcelku pohodlně. Chvíli jsme hledali příhodné místo mimo civilizaci, někde zastrčené v přírodě. Ale to se nám moc nepovedlo. Tak jsme se vrátili opět do Agaete a našli tam opuštěný docela velký plácek, který nám nakonec vcelku dobře posloužil jako nocoviště. Večer nás opět doprovázel neodbytné motání hlavy, hold si s námi místní klima a sluníčko pohrávalo, ačkoliv dnes se nám moc neukázalo.
Ráno nás ale budí jeho šimrání do očí, a vstáváme plní elánu do krásného dne. Naše cesty dnes povedou do hor Gran Canarie, na její nejvyšší vrchol Pozo de las Nievez a následně opět k pobřeží do městečka Puerto de Mogán a Puerto Rico. Startujeme našeho draka a serpentýnami a úzkými silničkami se blížíme k nejvyššímu bodu tohoto ostrova. Po cestě máme naplánované nějaké kešky, zastavujeme proto u úchvatného monolitu Roque Nublo, parkujeme auto na parkovišti a vydáváme se k němu pěšky. Nakonec z toho byla pěkná dvouhodinová procházka. Od monolitu se nám naskytly krásné výhledy do okolí a do hlubokého kaňonu, kteří lidé často přezdívají evropským Grand Canyonem.
Od monolitu to již nebyla daleké cesta k Pozo de las Nievez, kde se ale nedalo moc procházet, takže jsme pořídili jen pár fotek na vrcholu a vydali se na cestu dolů. Cesta je to dlouhá a plná zatáček. Míjíme několik vodních nádrží a sjíždíme do městečka Mogán, odkud je to již co by kamenem dohodil do pohádkového Puerto de Mogán, který se přezdívá "kanárskými Benátkami". Zde jsme opět nalezli bezplatné parkovací místo, oblékáme se do plavek a míříme do městečka. Zde nacházím krásnou pláž, kterou využíváme k odpolednímu odpočinku. Městečko je protkané krásnými vodními kanály, jeho úchvatná architektura nás okouzlila. Po pobytu na pláži procházíme krásnými uličkami a dáváme si výbornou zmrzlinu, která nám tolik přišla vhod. Jelikož se den chýlil pomalu ale jistě ke konci, rozhodli jsme se přejet ještě do turistického města Puerto Rico, kde navštěvujeme vyhlášenou uměle vybudovanou pláž ve tvaru mušle. Zde si dáváme opět oraz a chytáme poslední paprsky slunce. Jelikož se u pláže nachází velké parkoviště, vcelku pohodlně zde parkujeme a rozhodneme se zde strávit i dnešní noc v autě.
Při procházce jsme se dostali na skalnaté pobřeží, kde se nachází jeskyně, která se dá proplouvat. Bohužel byl ale zrovna příliv, tudíž by její proplouvání bylo dost nebezpečné. Už po tam cestě potkáváme kočičku s poraněnou nožičkou a já jí lituju. Snažím se od Kuby zjistit, kam volat, jak jí zachránit, ale neodepisoval. Strašně smutně a bolestivě mňoukala a já jsem z toho byla smutná. Nakonec jsme ale viděli, že jí společnost dělaly další kočičky, tak aspoň nebyla smutná. A já pak už také ne. Ačkoliv jsme si na ni pak několikrát vzpomněla, jak pak asi dopadla... Do centra města se moc nehrneme, načínáme raději s chutí kanárské vínko, které jsme vypili na parkovišti u auta a pak jsme ještě skočili na pár piveček do jedné z restaurací při pobřeží. To se pak spalo jedna báseň :)