Ayutthaya na vlastní pěst

27. května výlet do Auytthayi

Přemýšleli jsme hodně, zda v cestovní agentuře zakoupit i třetí výlet, do krásné Ayutthayi, ale nakonec jsme se rozhodli, že tuto taškařici podnikneme na vlastní pěst, jelikož není zase tak daleko od Bangkoku...

Tuhle kravinu už asi nikdy neuděláme :) Stálo nás to totiž takového času a úsilí, že je opravdu daleko pohodlnější zaplatit jen o trochu více peněz a nechat se tam odvést a přivést, a možná by to bylo ještě i s dobrým oběděm :)

Už jenom dostat se na správné bangkokské autobusové nádraží, ze kterého jezdí autobusy do Ayuthayi, najít někoho, kdo tam mluví anglicky, zakoupit ten správný lístek, nastoupit do správého autobusu, nečekaně PŘESTOUPIT a pak vystoupit na správné zastávce v Ayutthaye a vyzvědět, odkud nastoupit na ten správný spoj zpátky (byla to totiž jiná zastávka a jen vybrané autobusy) byl všechno docela stres :) I když pravý thajský zážitek.

Ten den bylo navíc ukrutné vedro. To nás ale neodradilo a snažili jsme se projít většinu chrámového komplexu, jeho zahrady a přilehlé okolí. Jediné, co si ale pamatuji ke konci caprtání se po parku je, že mám ukrutnou žízeň a jsem upocená, takže následnující vzpomínka už je daleko příjemnější: usednutí do resturace v chládku na dobré jídlo a pití. Nabrali jsme další síli k dalšímu putování a vydali se ještě dál, komplex sám o sobě je totiž obří a chrámy jsou různě rozházené po celém městě. Ideálně mít nějaké vozidlo. To jsme ale neměli a za drahý tuk tuk jsme nechtěli utrácet. Jakožto oblíbená turistická destinace tu byla znát vysoká tuktukářská přirážka. Tak jsme chodili po svých.

Odpoledne se umoudřilo počasí a přestalo svítit sluníčko, takže k ležícímu Buddhovi, poslednímu zastavení našeho výletu, se dostáváme už bez pocení a za příjemného větříku. Byli jsme rádi, že jsme nastoupili do správné dodávky a hurá zpátky do špinavého upoceného obřího Bangkoku, kde nás opět čeká hrozná anabáze s přesunem z nádraží na ubytování (cca 1,5 hodiny, ani samotná cesta do Ayutthayi netrvá z toho nádraží tak dlouho).

Čeká nás poslední noc v Bangkoku, kterou zapíjíme naším oblíbeným Changem a jdeme spát. Ať jsme na ten zítřejší let svěží!

Druhý den, 28. května, nás čekal vcelku pohodový přesun na letiště Don Mueng (to menší bangkokské letiště) místním autobusem. A nasedli jsme na správný autobus! Už jsme trochu vychytali jejich barvy, ceny a hlavně trasy. Čert aby se v tom totiž vyznal v tom Bangkoku. Naleznutí správné odletové haly, odbavení a boarding proběhl naprosto bez problémů, až nečekaně.

Tak ahooooj, Bangkoku, za měsíc na viděnou!