Putování po Novém Zélandu skončilo na konci dubna roku 2015 a já už tehdy věděla, že zanechá v mém srdci hlubokou a nesmazatelnou stopu. Již na Zélandu mnozí mí kamarádi zažádali o víza do Kanady a povedlo se jim je získat. Ale já se těšila domů a řekla si, že to když tak zkusím později. Trochu jsem litovala toho roku, který jsem byla zpět v ČR, mohlo se to "sfouknout" hned po sobě, říkala jsem si... Protože mé dobrodružné já zatoužilo po cestování hned v prosinci téhož roku a zažádalo o víza, která jsem v únoru 2016 získala. Ale každé rozhodnutí má v sobě nějaký skrytý význam, důvod,... Díky tomu teď totiž mohu do Kanady odcestovat s Martinem. Rok přinesl spoustu změn, spoustu pozitivního, krásného a spoustu zážitků a zkušeností. Takže tohoto rozhodnutí rozhodně nikdy litovat nebudu, protože jsem díky němu nalezla svou dlouhohledanou spřízněnou duši :)) Jelikož i v Kanadě bych ráda pokračovala v cestovatelském vyprávění, budu i sem pravidelně přispívat s novinkami z kanadských Skalistých hor. I když přes zimu toho cestování moc nebude, budu se snažit aktualizovat deníček o jiné neméně zajímavé příběhy :)
Jelikož už tomu je nějaký ten pátek, kdy jsem zasedla ke psaní, musela jsem se ujistit, kdy že to vlastně bylo naposledy a o čem hezkém či nehezkém jsem vám tehdy vlastně psala. Už je to přes 14 dní, co jsem se zmínila o Martinovým zánětu oka, který si naštěstí během pár dnů vyléčil. Dědečka mám ale ještě bohužel v...
Očekávání jara nám ze začátku března zkazila další várka (a že pořádná) sněhu a mrazů, ale doufáme, že je to už opravdu poslední záchvěv kanadské zimy, od příštího týdne by se mělo začít oteplovat a začít být konečně konstantně nad nulou, takže snad ty bílé srágory konečně zmizí z okolí. Ano, to píšeme my, kteří máme jinak moc rádi zimu...
Čas jako by se najednou rozběhl...
My čekali jaro a zatím přišel mráz... Tak strašlivou zimu nepoznal nikdo z nás!
Leden se konečně přehoupl do krátkého února, první měsíc roku se nám zdál jako nekonečný a neskutečně se táhl. Krátký únor bude opravdu krátký, má v podstatě jen tři pracovní týdny, což je perfketní. Martin odškrtává v kalendáři, já stříhám metr a už to pěkně ubývá :) Je fajn vidět, jak ty dny ubíhají a že jich už tolik nezbývá....
Tak aby všechno nebylo zase tak krásné a ideální, naše plány s lyžováním dopadly tak trochu jinak, než jsme si je kreslily... Mě se před týdnem v pondělí spustil ošklivý kašel a v práci se mi tak nějak trochu přitížilo, takže jsem odešla i trochu dříve domů. Už ten večer mě zachvátila horečka kolem 38 °C. Druhý den dokonce 39...
Silvestr jsme v Kanadě oslavili poněkud nečekaně skotačivě. Proč nečekaně: v pátek totiž přijel Martin z práce a jako obvykle měl velikou chuť na pivko, takže po cestě domů nějaké koupil, stejně tak jako i čtyři litry vína v krabici. No a kromě toho nám přišel konečně balíček z Čech od Martinovy mamky! Velký úžas, že vůbec došel a nebyl...
na sklonku roku 2016 se nám v Canmore nic zajímavého neděje. Štědrovečerní česká večeře byla nakonec taková nijaká, po práci jsem byla unavená a čekali jsme, až se vrátí z práce Danča s Honzou (též unavení), což bylo až v půl10, takže jsme jedli v 10 a z českého večera nakonec nic moc nebylo, ale poseděli jsme alespoň zase v příjemné společnosti....
Lidičkové, přátelé, rodinko, přejeme vám z Kanady krásné vánoční svátky, rádi bychom vám poslali alespoň polovinu toho krásného sněhu, co se nám tu dnes blyští venku ve svitu sluníčka, ale doufám, že alespoň někde napadlo a někteří z vás měli či mají bílé vánoce :)
Lyžovačka, vlastně snowboardování v Lake Lousie bylo nádherné! V ten samý den jel na tento lyžařský výlet i můj spolupracovník Kuba od nás z recepce, tak jsem byla ráda, že mám parťáka a nejedu sama. Celý den jsme jezdili spolu, kdybych tam byla samotná, asi to zabalím o dost dřív, protože ačkoliv nám krásně svítilo sluníčko a že na sluníčku...