Amsterdam na skok
Sem vložte podnadpis
Do hlavního města Holandska jsme se dostali po cestě zpět do naší rodné hroudy ze Zélandu, měli jsme tu několik hodin, takže jsme se rozhodli pro prozkoumání města, které už jsem toužila vidět dávno. Na mezinárodní letiště Schiphol v Amsterdamu jsme přistáli v 9:15 tamního času 26. června 2014, odlet jsme měli až v 19:45, takže bylo opět dostatek času k prozkoumání krásného města plného květin, sýrů a hlavně vodních kanálů a cyklistů.
Jakmile jsme vystoupili z letadla, uložili jsme si zavazadla do úschovny a do centra se vydali nalehko. Vybrali jsme pár eur a vyrazili jsme na městský vláček, který nás zavezl až na hlavní nádraží v srdci města. Najedou na nás dýchla úplně jiná atmosféra než za ten měsíc a půl - byli jsme zpátky v Evropě! Já jsem začala být lehce nervózní, protože to znamenalo, že nás od domova dělí pouhé dvě hodiny letu a nemohla se dočkat, až přistaneme na rodné hroudě. Vzduch příjemně voněl nadcházejícím létem, avšak úplné teplo nebyla, tak akorát na příjemnou procházku městem.
Udělali jsme tzv. "logický okruh" a obešli, co se dalo. Postupovali jsme podle průvodce, takže nám neuniklo nic zajímavého, co bylo v pěším dosahu celodenní pochůzky. Stihli jsme si dát hamburger v Mekáči, prošmejdit spoustu malých uliček a projít se podél krásných kanálů, nakoupit nějaké malé suvenýrky domů, vyfotit se u ikonického nápisu I AM sterdam (který byl zřejmě přesunut nebo přidán, neboť se běžně nenechází před muzeme Madame Tussaud, kde se zrovna v tu dobu konalo mistrovství světa v plážovém volejbalu, možná toho dne dokonce i boj o první místo), pokochat se krásnou amsterdamskou architekturou, navštívit známou čtvrť, kde se nachází spoustu podniků, kam lidé chodí až po setmění, objevit nespočet krásných sakrálních staveb, projít si nádherný květinový trh a podél pobřeží zálivu severomořského kanálu, který pojí Amsterdam a Severní moře. Kotví zde mnoho krásných moderních lodí, stejně tak jako podél četných kanálů ve městě.
Jak odpoledne utíkalo, zhoršilo se nám trochu i počasí, sluníčko se schovalo za mraky a nám celou holandskou atmosféru tak dokreslovaly už jen mraky, ze kterých jsme měli trochu respekt, jelikož jsme nechtěli zmoknout. Zpět na letiště jsme dojeli opět vlakem a zavčas, už jsme trénovaní a díky cestě na a ze Zélandu už jsme profesionální cestovatelé letadlem - tolik přestupů, odbavení a bezpečnostních kontrol už asi v životě na jedné cestě nezažijeme. Proto tentokrát dorážíme na letiště tak akorát, abychom neměli málo nebo až moc času a nemuseli tak sedět na zadku někde v hale.
Nastupujeme naposledy do letadla a plní odhodlání míříme vstříc novému dobrodružství - DOMŮ!